Back, back again.

6. července 2015 v 22:41 | J. |  Můj příběh
Mohla bych se vymlouvat.
Vyvsvětlovat, proč sem přestala, sotva jsem začla psát.
Nemá to smysl.
Nepotřebuju nikoho přesvědčovat, jde jenom o mne.
Důležitý je to, že chci začít znova.
Prostě jsem měla zkoušky, bakalářku, státnice a přijímačky.
Priorita bylo učení, né psaní sem.
Jíst jsem se ale snažila normálně, takže váha zůslatala cca stejná.
Což je vlastně docela úspěch, většinou jindy, když jsem se učila, jsem přibírala.
Od zejtra znova.
Protože chci.

Nevim jak moc sem můžu psát. Bojim se, kdyby to jednou přestalo bejt anonymní. Ale ne, nejsem psychicky v pořádku. Nevim co to semnou je. Jestli je to všechno jenom kvůli tomu, že jsem tlustá nebo jestli je i jinej důvod. Občas hrozně ztrácim smysl, skoro každej den brečim, je mi pořád tak hrozně úzko. A nikomu to nemůžu říct, všichni okolo vidí jenom, že se umívam, dělam srandy, jsem tak silná. Jenže pak se zavřou dveře.
Mam pocit, že se zbláznim. Říkam si, že až zhubnu, tak všechno bude určitě lepší, ale co když ne.
Vzpomínam si, jak se mne doktor zeptal "Takže co, až zhubneš pět kilo svět bude lepší?" a na mojí odpověď "Ne... ale až zhubnu 20, tak jo." Tehdy jsem se tam poprvý rozbrečela, tehdy řek, že nemam končit ..a já skončila.
Je neuvěřitelný, co všechno bych za to dala a jak přitom nedokážu nic dělat.
Jsem tak neuvěřitelně nešťatsná.
Občas si řikam, jestli tu bejt
Tak a rázem jsem přestala působit jako rozumá holka, co ví jak na to.
Achjo.
Tak od zejtra zas "dobrý".
J.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama